U15 - článek k zápasům se Sadskou a Poděbrady

O víkendu nastoupila děvčata U15 k dvěma domácím zápasům proti Sadské a Podebradum. 

V sobotu bez šesti hraček jsme bohužel neměli šanci vzdorovat a prohráli vysokým rozdílem. 

V neděli jsme chtěli výhru odčinit, nicméně naše úzká sestava se ještě více zúžila po zranění zad Trieblové. Prohra tedy přišla i druhý den a byla popravdě řečeno zasloužená. Mrzí mě, ze hráčky, které nedostávají obvykle tolik minut a nyní je dostaly, nebyly schopné se poprat a vzít na sebe zodpovědnost, kterou, až na jedinou výjimku, na sebe vzaly mladší hráčky ročníku 2006 a 2007. Pokud si týden na tréninku povídáme a připravujeme na soupeře a po minutě na hřišti vidím, že u některých jde celá příprava vniveč a hračky nejsou schopny dodržovat jednoduché pokyny (box out po střele, nekončit driblink na půlce atd.), které po nich chtějí trenéři od minižáků, tak by se nad sebou mely dotyčné zamyslet. Dá se prohrát po bojovném výkonu (doma USK, doma Litoměřice, venku Jičín), ale musí bojovat cely tým a ne pouze par jedinců!

Trápí nás marodka, nicméně nedělní výsledek je pro mě i v okleštené sestavě velkým zklamáním. V poslední řadě poděkování Malence Ruiz, která po dvou trénincích zasáhla do zápasů a svým nebojácným výkonem, okořeněným košem v obou zápasech, si zaslouží velkou pochvalu.

Fidži